Prace v Norsku

19. července 2015 v 21:25 | Lucie Kucharova
Norsko se nam zalibilo, nemeli jsme zadne zavazky v cesku, tak jsme se rozhodli najit si praci a zustat trosku dele v teto zemi. Rozhodli jsme se najit si praci nekde na nejake farme, vzdyt jsme prece slyseli, ze se tady sbiraji jahody nebo co, tak proc ne. Takze dalsi smer bylo mesto Hamar, kde je dost tepla na tyto plody a farmami se to tady jen hemzi. Nevim jak jsme jeli a kam presne, ale najednou jsme stali na parkovisti mezi poli a rozhlizeli se po kraji. Jak se vlastne pozna takova farma? Podle ceho? Vsechno drevene, natrene stejnou barvou a nesel videt temer zadny rozdil mezi domem a stodolou. A prisel dalsi problem.To jako mame jit ode dverim ke dverim a ptat se na praci? Tahle myslenka se nam vubec nelibila. Bylo to jako zaklepat, udelat psi oci a zeptat se "chcete me"? Musim pripomenout, ze v roce 2004 se internet v telefonu a 4D vubec nepouzivalo. Takze nebylo co a jak guglovat. Euforie jit pracovat byla ta tam. Dnes vim, ze jsme dobre udelali, protoze norove jako ostatni lide tady opravdu nemaji moc v lasce necekane navstevy, specialne z cizich zemi, co mluvi sice anglicky, ale buhvi odkud prisly. A cesko, to je tam co to hrozne Polsko u ruskych hranic? Ne ne ne...

Meli jsme adresu a kontakt na cechacka z jizni moravy, co se prizenil na norskou biodynamickou farmu. Nechteli jsme ho otravovat, ale prece jenom jsme mu zavolali, jestli by nam neporadil, kde zacit. " Jo prijedte, jsem doma. Zahnete za brizkama doleva, cesta vas dovede az k nam na farmu" nam popsal cestu. Takze zadna jina navigace, ulice, cislo popisne...Za brizkama doleva. Zvlastni je, ze maloktery dum a farma jsou oznaceny cislem, jmena ulic temer neexistuji, ale za brizkama byla opravdu cesticka. Farma byla jako z pohadky. Dostali jsme vysvetleni, ze farmarsky domek je natren vetsinou na bilo a staje, stodoly a spizirny jsou cervene s tema bilima okenicema. Zadne odrbane, rozviklane a odporne staveni pro zvirata hrozici spadnuti jako jsme znali z ceska. Vsechno krasne a upravene. Staje vonely zviraty, pole kolem se zelenala a koncila v nadhernem jezeru s ostrovem. Na farme meli kravy, kozy, ovce, vcely, pestovali zeleninu a obili. Vsechno bio nebo ekologicke. Krasa a vlidnost nas privitala. Byli jsme nadseni a s radosti nasemu farmari pomohli. Vecer jsme sli k jezeru a ulovili nadhernou stiku. Udelali ohen, rybu upekli, otevreli k ni vino a pustili se do klaboseni. Prisla i farmarka, norka, tak jsme mluvili anglicky. Byl to moc pekny vecer. Farmarka byla tehotna a cekala sve druhe dite. Byli na celou farmu sami. Tak se najednou stal ten zazrak. Mozna proto, ze jsem mela narozeniny. Farmari nam na konci vecirku rekli, at uz nikam nejezdime a at zustaneme u nich jako praktikanti. Dostaneme ubytovani a jidlo zdarma a k tomu nejake to kapesne. Bylo to necekane, snadne a krasne. Zustali jsme.

Postupem casu jsme navstivili vice ekologickych farem a jedna byla krasnejsi nez druha. Jsem vyucena
chemicka - farmaceutka a o farmereni jsem nemela ani paru. Proto jsem se prihlasila na par kurzu. Behem kratke doby jsem nejenom poznala mnoho uzasnych lidi co miluji sve farmy a tuto praci, ale co maji obrovsky respekt k nasi matce zemi a prirode. Naucila jsem VIDET zvirata a dokazat s nimi komunikovat a pracovat s nimi bez zbytecneho nasili. Naucila jsem se dojit a delat syry, strihat ovce, poznala tajemstvi vcel a jedla tu nejsladsi zeleninu na svete. Kapesne bylo opravdu male, ale zkusenosti bohate a k nezaplaceni.

Farmy plne polskych pracovniku sbirajicich jahody a maliny jsme nikdy nenavstivili. Pry je to i velmi tezke se tam dostat, polske pracovni mafie si tyto farmy dobre hlidaji. Ale tim, ze jsem si udelala sve kurzy a mela doporuceni, se mi otevrela brana na ceste za praci. Norsko je stale jeste poseto malymi farmami a norove jsou velmi hrdi na sve vlastni produkty. Kazdy syr a okurek vyrobeny a vypestovany v norsku ma na obalu norskou vlajecku. Malokdy je v obchodu produkt z jine zeme. Zvirata a zelenina je vsude. Ja mam radeji ty zvirata a kazde leto hledaji farmari pomoc v horach na letnich pastvinach se zviraty, hlidat ovce nebo dojit kravy. Pomoc ve stajich je pro farmare, co se musi o zvirata starat kazdy den vysvobozenim. Syrarny pribiraji syrare. Bylinkove farmy potrebuji sve produkty namichat, zabalit a pomoc s prodejem a objednavkama.

Po nejake dobe ale muj pritel zjistil, ze tahle prace ho zrovna nejak nebavi, a ja ho vzdy ze staje vyhanela, protoze to co on delal se zviraty se jen tak hned nevidi. Zvirata dodnes nechape. Zkusil tedy praci na poli. A tak jednou pri pleveleni mrkvoveho pole zahodil motyku, opravil farmarovi stodolu a postavil mu novy sklad bylin. Stavarinou se zivil i v cesku a posledni jeho dva projekty byly drevene roubenky. V mestecku ve kterem jsme zili byla jedna presne takova firma, co stavi a restauruje sruby. Poslala jsem ho tam, at se jde na praci zeptat. Prijali ho ihned, protoze uz o nem vedeli. Vedeli, co postavil a udelal na te nasi farme a to jim stacilo. Je to vyborna firma, co mimo jine postavila na Islandu novy kostel a zrovna opravuje chatu v horach norske kralovske rodine.

Ja praci na farme milovala jako i vsechny moje zvirata a sverence. Ale byla to i drina. A taky uz jsme i chteli mit nejaky domek a kuchyn a koupelku sami pro sebe a ne pro stale nove a nove praktikanty z ruznych zemi. Zjistili jsme, ze je zde velmi jednoduche pronajmout domek nebo byt v podnajmu. Chteli jsme domek. Sami pro sebe. S peknym vyhledem a kousek dal za mestem. A "abrakadabra", uz jsme se stehovali. Bylo to stesti, nebo osud?

A jedeme dal. Libi se nam tady, pritel je velmi spokojeny a do prace se TESI. Ted je tedy rada na me. Odprostit se od kapesneho, naucit se norsky at rozumim o cem si lide v obchode vypraveji. Mestecko ma 2 hotely, 2 campingy a jednu malou restauraci. Poslala jsem par emailu a samozrejme jak je tady v norksu zvykem, nedostala zadnou odpoved. Zvedla jsem tedy telefon a zavolala do te male restaurace. Domluvila jsem si schuzku na druhy den. Byl to rodinny podnik a rodina sedela pred otevrenim u velkeho stolu u okna a pripravovala se na otevreni velkymi hrnky kavy. Vesele me privitali, predstavili se mi a sef mi donesl stejne velky hrnek kavy a jestli pry nemam hlad. Ze mi jako klidne neco uvari. Klabosili jsme o pocasi, o Praze o jidle a sefova byla zvedava na ceske vino. Byl to prijemny kavovy dychanek, ze jsem zapomela, proc jsem tam vubec prisla. Pri louceni jsem se otocila ve dverich, jestli bych teda mohla dostat u nich tu praci ? "No samozrejme, zacit muzes az se ti bude chtit, ale urcite prijd brzy". Tahle rodina mi ukazala, co znamena byt rodina. Naucila me stat na vlastnich nohou, naucila me norsky a v nasi male kavarnicce jsem pomalu poznavala zdejsi mile obyvatele. Ledy se prolomily a cim dal vic lidi na me mavalo a zdravilo me, jako bych tam byla odjakziva. Sefova se me zeptala, jestli bych nesla naklonovat a sef prohlasil, ze jsem "jako brambor, ten se pry taky hodi ke vsemu". Delala jsem v kychyni, u kasy, servirku, doplnovala disky s jidlem. V zime kdyz nebyly turisti a trochu mrtva sezona, jsem obcas zakaznika privitala u kasy ( zakaznik si temer vzdy napred objedna a zaplati a pak teprve si najde misto a posadi se) a sla mu do kuchyne udelat jidlo, donesla jsem mu ho, pak jsem po nem uklidila a nadobi umyla. Po dalsich trech letech jsem si predstavovala, ze tuhle praci budu delat do duchodu. Ta predstava me velmi vydesila.

Kazda mala vesnice ma jednu genialni vec pro stare lidi a duchodce. Nemocnice jsou jen pro nemocne a je jich malo. Proto jsou vsude "domovy nemocnych" Je to veliky zdravotni komplex budov a v jeho centru je vetsinou obvodni lekar, fysioterapeut, zubar a ambulance. Stari lide, co maji zdravotni problemy a potrebuji trochu pomoci mohou dostat maly byt. Bud uz vybaveny, nebo si ho mohou sami vybavit jak chteji. Podle potreby se pak o ne stara parta zdravotnich sester a zdravotnici. Tito lide potrebuji predevsim zdravotni kontroly, ale take pomoc s pripravou a nakupem jidla, nebo jen odvezt do mesta, na vylet, navstivit stare pratele, posekat travnik, nanosit drevo. Nebo jen spolecnost. Dalsi neuveritelne moznosti sehnat v norsku praci. Ja svou dedukci vytusila, ze budu muset napred poznat zvyky techto lidi. Kdyz jsem se sla do kancelare zeptat, jestli by pro me nebyla nejaka takova prace, dostala jsem odpoved, ze ano, zcela uricite ano. Ale protoze jsem preci jenom cizinka, budou radeji, kdyz budu pracovat v te hlavni casti. Maji tady zkusenosti s cizinkama, ktere se dost dobre nedokazali domluvit s norskyma duchodcema a vznikaly nedorozumneni a hloupe chyby. Bez protestu jsem praci prijala. Dostala jsem tri mesicni kurs a skvelou kolegyni, ktera mi vysvetlila, co prace obnasi. V hlavni budove jsou dlouhe chodby jako v nemocnici se spoustou pokoju. V kazdem pokoji je zachod, koupelna a maly pokojicek. V kazdem pokoji je jeden pacient a pokoj si muze upravit sam jak chce. Doporucuje se vybavit si pokoj tim, co ma nejvic rad a co mu bude pripominat domov, aby byl pobyt u nas co nejpohodlnejsi. Pacienti jsou vetsinou starouskove co jsou po operaci a potrebuji nejakou dobu na zotavenou, nebo ti, co uz nejsou schopni se sami o sebe postarat a dostanou "trvaly pobyt" dokud si je andele nevezmou k sobe. Dalsi soucasti komplexu je uzavrene oddeleni se stareckou demenci a par domu s byty pro postizene. Je to dohromady obrovsky komplex ve kterem je zamestnana tretina obyvatel naseho mestecka. Samozrejme k nemu patri i kuchyne plna usmevavych kucharek, ktera se stara o blaho zaludku.

Praci jsem si velmi oblibila. Kazdy den chodim z prace domu s pocitem, ze jsem dneska zase nekomu pomohla, potesila a zpestrila zivot. Stres do nasi prace nepatri, protoze vsichni vi, ze stresem se lecit neda. Tak me ta prace nadchla, ze jsem se pustila do studia na zdravotnika a mam za sebou teoreticke zkousky. S plnym vzdelanim pak muzu najit praci ve kterekoliv popsane skupine, nemocnicich a lecebnach. Jsem rada, ze umim norsky, protoze jazyk je velmi dulezity pri praci s lidmi. Ano, tuhle praci dokazu delat dlouho. Naplnuje me a uci respekt k zivotu. A navic jsem i trosku na sebe hrda, ze jsem jedina cizinka v celem komplexu, ktera ma velkou zodpovednost a je na stejne urovni jako ostatni kolegyne.

Dovoluji si tedy smele rici, ze se znalosti minimalne anglickeho jazyka, snahou porozumet teto zemi a obyvatelum jsou moznosti k praci a k zivotu temer neomezene.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TerrPake TerrPake | E-mail | Web | 9. května 2017 v 18:20 | Reagovat

Where Can I Buy Viagra  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Propecia Testosterona Tadalis Sx Soft Like Zithromax Group B Strep Finasteride In Internet Cialis Was Kostet Discount Worldwide Secure Amoxicilina Tablets Website Mastercard Shop

2 Timothydot Timothydot | E-mail | Web | 13. ledna 2018 v 17:42 | Reagovat

Earn on the Internet from $ 5000 per day, do not strain, the details are here: http://pagebin.com/9bkbUw8t

how earn money from facebook likes, coushatta casino resort online schedule, live dealer blackjack for us players, lcc transfer equivalencies, ways to make easy money as a kid, fastest way to make money as a real estate agent, paypal send money to friend pending, online casino real money apps
, how to earn money from home online fast easy, best ways to earn money online in india, easiest way to earn money online in india, make money from online surveys, money gram transfer to nigeria, what is a legit way to make money online, how to make money from home for real, paypal money maker online, how to make money in real estate development, paypal money generator 2016 no survey, credit card balance transfer information
, how do i make money blogging online, online gambling legal ny, how to get a money order from paypal, liverpool fc transfer news update, harrahs online casino promotion codes, ways to make money online casino, rhythm city casino application, earn money with 3ds max

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama